Dnes jsem se probudila doma, ve své posteli, ve voňavých suchých peřinách. Je to nádherný pocit a přesto mi tak nějak chybí ruch ranního tábora, naštvání, že vedoucí nevstali, kdy slíbili, že děti vstali dříve než měli, Karel u kamen dělající kakao z 11 litrů mléka...pro letošek je to za námi a já už vím, že než se nadějeme bude to tu za rok zase. Takže TĚŠME SE!
Díky všem, co mi pomohli tábor zorganizovat, dodávali, tiskli, prodávali, sháněli. Díky všem, co se v kuchyni starali, aby na nás čekalo výborné jídlo. Díky mastičkářce, že jsme přežili. Díky vedoucím, že ač většinou bez zkušeností, vedli děti, jak nejlépe uměli.
DÍKY, DÍKY, DÍKY!!!
Žádné komentáře:
Okomentovat