Zdarec, pozdravy z Lovětína dnes letí ze země jménem Aqualia, země, která již dnes nemá žádnou pevninu, pouze vodu. Užili jsme si tedy vodní radovánky. Šplouchavé soutěže ve všemožných podobách táborníci zdolávali hravě, však už jsou to zkušení cestovatelé. Také jsme konečně vyfotili oddílové fotografie. Navečer nás navštívili koníci – museli si připadat jako u krmelce. Večer jsme připravili miniohýnek, zazpívali si s kytarou a zakončili jsme táborovým karaoke. Jestli někdo počítáte počet slov v příspěvcích...a vypočítáte sestupnou tendenci...na konci táboraVám možná popřeji dobrý večer...

Dobrý večer, dnes konečně zase třeba stihnu napsat blog aktuálně. Máme za sebou celodenní výlet. Dobře vím, že teď už se tábor překulí, než bys řekl švec a my se budeme chystat domů. Ráno jsme si trochu přivstali, abychom byli včas připraveni odejít na autobus. Ten nás odvezl do Telče, kde byly postupně pro skupinky připraveny - návštěva Panského dvora - nově otevřené centrum volnočasových aktivit s horolezeckou stěnou, expozicí, hernou, prohlídka Zámecké galerie - výstava her a stavebnic, včetně hracího koutku a také vytoužený rozchod, aby děti mohly konečně rozfofrovat Vámi přidělené korunky.
Cestou zpět z Telče nás ještě v Řídelovském lomu čekala ukázka potápění. Potapěč Míra byl vážně boží. Zodpověděl všechny položené dotazy, takže Matulovi už vědí, v jaké hloubce v Chorvatsku budou chobotnice, a jestli jsou nebezpečné.
Když jsme dorazili do tábora, čekala nás výborná večeře - kuře na paprice s knedlíkem. Ještě teď se olizujeme za ušima. Na uspání proběhlo promítání zatím nafocených fotek, to aby děti věděli, co všechno už na ně víte. Mají pořád ještě některé Vaše ratolesti stejné tričko, jako když odjížděli?
Dobrou noc přeji. Zítra budou fotky....

Jejda, ty dny utíkají, jako splašené, čtvteční ráno nás zase uvítalo sluníčkem. Zase jsme otevřeli táborové dílničky – vyrobili jsme si magnetky, krasohledy, dredy, další žonglovací míčky, vymalovali sádrové odlitky. Po poledním klidu byla rychlokoupačka a čekala nás další etapa celotáborové hry – v Zemi zapomnění bylo třeba překonat vliv záření, které neustále způsobuje zapomínání. V průběhu pochodu dostali postupně 6 básniček a ty se museli naučit a v táboře zase přednést. Pochod vedl přes kopec na modelářské letiště, kde nám předvedli modeláři svá vymazlená letadýlka. Kuchaři nám tam dovezli také svačinu a konečně se po nějaké skutečně zaprášilo. Večer v táboře jsem tedy poslouchala verše -

Manon je dítě, Manon je plavovláska
Manon je první a poslední má láska
Manon ach Manon Manon z Arasu
Manon je moje umřít pro krásu.

Těžká romantika to byla...

Hezký den, tak už jsme tam, kde vždycky. Den je krátký, takže včera už prostě nebyl čas ani síla blog ještě v noci vytvořit. Císařství 7 sluncí nám včera připravilo olympijské hry. Úkoly nebyly jednoduché, ale všichni zvládli olympijské disciplíny na jedničku. Po námaze přišlo zasloužené koupání, protože počasí nám přeje. Odpoledne už bylo vedro na cokoliv s pohybem, takže jsme se stáhli do lesa s táborovými dílnami – odlitky ze sádry, výroba žonglovacích míčků a školička žonglování, učení hymny a jiné zpívání. Následovalo zase koupání a pak už jsme nachystali diskotéku a když se setmělo, tak oddíly odešly jednotlivě do lesa splnit úkol noční hry – přes sedm zrcadel přesměrovat paprsek baterky na cíl. Už dlouho jsem se tak nenasmála. Večerka byla posunuta, tak jsme si ráno užili i odložený budíček.

Celý den byl včera ve znamení vosích štípnutí – 10 potvor bylo úspěšných, neštěstí bez žádných komplikací, alergikům se zatím vyhýbají.

Hezký den. Darina

Krásný úterní večer, i když už je vlastně středa. Dnes už bylo ráno podle našich představ. Některé děti spaly až do budíčku! Ráno jsme všichni připravili trička na batikování, vázali jsme provázky, div, že jsme s ním nezůstali svázáni sami. Když jsme finišovali, přijela nečekaná návštěva z Krajské hygieny – ufff, prošli jsme bez závad. Mezitím se udělalo pořádné vedro, takže před obědem byla koupačka. K obědu byly buchtičky se šodó – mňam, Karel říká, že byla i gulášová polívka!

Po poledním klidu nás čekal těžký úkol, na jednotlivých ostrůvcích Souostroví slizu jsme museli dokázat svoji zručnost, bystrost, chytrost a pohotovost. Zatloukaly se hřebíky, luštila morseovka, přesmyčky, odhadovali jsme metr, kilogram a litr.

Odměnou pak byla úžasná slizová klouzačka, ze které už snad zítra budou na webu fotky. Den jsme zakončili letním kinem a několik málo dobrodruhů a spáčů zůstalo pod širákem.

Byl dnes typický třetí den – den slzičkový, na některé táborníky padly smutky a stýskání. Rozháníme splíny a ze zkušenosti víme, že teď už to bývá, čím dál lepší.

Hezký druhý táborový večer, blog by měla psát Skákačka s Kačka, které byly dnes vedoucími dne, ale stále trochu bojujeme s připojením, přijměte tedy rychlozpravodajství ode mne.
Ráno bylo brzké. Děti, ještě plné sil z domova, vstávaly ve většině v 5,30 a to bylo vážně trochu moc. Nezabíraly ani pohrůžky, že nevyspalí kuchaři přesolí polévku a spálí řízky.
Dopoledne bylo ve znamení rozjezdu. Oddíly se rozešly trochu se poseznamovat, zjistit, co kdo umí lépe a kde se bude hodit. Vybraly si také svá jména - Sunny adventurers, Nejlepší, Ninja team, Neopatrný krávy. Hráli jsme hry a došlo i na přípravy na další činnosti, které nás čekají. Připravilo se hřiště na hadrbal, postavila se indiánská potní chýše. Každý tým vybral jednu kartografku, která při průzkumu okolí musela zakreslit mapu, jejíž účel zjistíte ještě později.
Začal také nácvik táborové hymny - zkuste najít Cups song od Anny Kendricks a těšte se na naše podání. Po řízku se šťouchanými bramborami a poledním klidu přišla řada na koupání. Když jsme přišli od rybníka, čekala nás ochutnávka hmyzích specialit (však jsme právě ve Spojených hmyzových emirátech). Nebojte, ochutnával jen, kdo chtěl, ale bylo nás dost. A rozhodně to nebylo špatné! I v 1. úseku táborové hry jsme museli nasbírat v Národním parku broučky, ale tentokrát jen bodované a na kartičkách. Odměnou nám byly první součástky naší ztroskotané lodi.
Také jsme si rozdělili trička a zítra nás čeká batikování. Připravili jsme si ohýnek, opekli k večeři buřty a stihli jsme i pár písniček s kytarou. Teď už tábor pomalu, ale jistě usíná a zítra pokračujeme na Souostroví slizu. Dobrou noc a zase zítra. Darina
PS: pište, komentujte, rádi přečteme na nástupu

Neděle 2.8.

Zdravíme z tábora, první táborová noc nám začíná a my si užíváme to všechno nové.

Když jste odjeli, rozdělili jsme se do stanů a všichni vypadali spokojeně (nebo se mi to zatím báli říct). Potom následovalo rozdělování do oddílů, já se vždycky snažím být spravedlivá, ale i tak se stalo, že v jednom oddíle mají dvě nečtoucí děti :) . Vzpomněla jsem si na film S tebou mě baví svět a říkala jsem :“Vždyť mají Barborku, oni si poradí...“ (to je moje dcera). Potom následoval odjezd naší – vzducho- loďo- auto-dopravním prostředkem vstříc ztraceným světům. Bohužel loď ztroskotala a nás teď čeká putování neznámými zeměmi za jejími součástkami, abychom mohli loď znovu postavit a na konci tábora se vrátit domů.

Zítra se na nás chystají Spojené hmyzové emiráty. Už jsme potkali jejich prvního obyvatele a čekáme, co si na nás vymyslí za úkol, aby nám trosky lodi vydali.

K večeři byl první pravý nefalšovaný táborový buřtguláš. Už se ukázali někteří nejedlíci, kteří jogurt k svačině nejedli a guláš jim nepřišel k chuti, snad se do jejich jídelníčku časem trefíme.

Proběhly i první slzičky a stýskání, ale zatím se vše vyřešilo „tetovými a strejdovými“ náručemi.

Děti si vybojovaly noční hlídky, tak je jdu vzbudit a jdu spát. Dobrou noc!