Kolotoč se zase rozjíždí

Termín: 28.7.-8.8.2013

Místo: LT Lovětín

Cena: 3200,-

Přihlášky do: 24.5.2013

Program: Chcete zažít dobrodružství v přírodě, poznat nutnost držet za jeden provaz a bojovat za tým až do konce sil? Potřebujeme Vás, protože společně se dostaneme Až na okraj světa. Čekají Vás tvořivé dílny, bojové hry v lese, soutěže, noční hry, koupání a táborové ohně s kytarou i diskotéky. Na všechny se těší osvědčení vedoucí.

Stravování: 5x denně, celodenní pitný režim

Vybavení: stany s podsadou, srub s kuchyní a jídelnou, hřiště, sportovní vybavení,

Kontaktní osoba: Darina Sedmíková

Telefon: 607 78 54 61 po 18hod.

E-mail: darina.sedmikova@seznam.cz

Web: http://taborlovetin.blogspot.com

Den 11

Dobré poledne posledního dne, přináším zpravodajství z našeho včerejšího dne.  Budíček s rozcvičkou byl s ponožkou na ruce-měla být čistá, ale ne všem se to zdařilo. Rozcvičku vedla Týna, byla hrozně měkká na můj vkus. Po snídani vyrazily oddíly natočit reklamy či upoutávky na táborové činnosti. Všichni si vedli výborně, jak budete snad moci časem vidět někde na webu. Ti, co zrovna neměli k dispozici kameru, hráli hry. Nevěřili byste, kolik dětí se doslova rvalo o možnost dostat do pusy citron, aby jeden z nich mohl hádat, kdo z kruhu ho doopravdy má. Taky jsme trochu natrénovali lhaní. Tři z nás vyprávěli stejnou historku, ale jen jednomu  se stala. Ostatní pak měli tipnout, komu příběh patří. Někteří byli tak přesvědčiví, že jim uvěřili, že na praxi chodili v sukni a kalhotkách s žábou, přestože jsou mužského pohlaví.

K obědu se kuchaři zase vytáhli, protože nasmažili spoustu lívanců. A po poledním odpočinku už nastaly ty pravé oslavy. Na plac přijela slavnostní bílá limuzína, ze které vystoupily moderátorské hvězdy večera – Týna a Tom. Ti pak postupně nechali vystoupit z limuzíny opravdu každého účastníka tábora a užít si chvilku slávy na rudém koberci. Nejlepší tým pak samozřejmě získal vytoužené Oskary!

Ze slavnostního předávání Oskarů se pak odpoledne přehouplo do tiché vánoční pohody. Rybí řízky a bramborový salát zavoněli táborem a všichni už se těšili pod stromeček. Slavnostní přípitek zahájil večeři a konečně došlo i na dárečky. Ježíšek se vytáhl, přinesl všem hrnečky, kšiltovky a hitem jednoznačně bylo kazoo, které rozbzučelo celé okolí na dobrou hodinku jako včelí úl.

Večer už tradičně zakončila diskotéková afterparty se vším co k tomu patří. Jako překvapení večera a nádherný závěr celého filmování proběhl překrásný ohňostroj. Zase jsme usínali unaveni a zmoženi všemi zážitky celého dne.

Praha

Ahoj, kontakty na vedoucí cestující s dětmi do Prahy. Kačka 731 682 036. Míša 728 813 436. Příjezd vlaku 18,54.

Den 10

Úterní ráno nás probouzelo sluníčkem, jakoby včerejší déšť a bouření ani nebylo. Kvůli včerejšímu ponocování byl budíček až na devátou hodinu. Všude ale bylo pěkně zamokřeno, tak jsme využili času k dokončení všech dílniček. Byla to opravdu poslední šance k dělání růží, píchátek do květináčů a šperků pro maminky. Uprostřed usilovné práce se zjevila v táboře ne příliš oblíbená návštěva – kontrolor z krajské hygieny. Naštěstí vše bylo v pořádku a tak s námi probral přečkané deště, možnosti dodržování pravidel na více přírodních základnách. UUUUfffff, to mi spadl kámen ze srdce. Potom část vedoucích vytvořila dětem fiktivní zprávu KHS o zrušení tábora, aby konečně dosáhli pořádného úklidu, ale bez valného úspěchu.

K obědu Karel s Honzou,  spolu se Starou paní v zádech, vytvořili fenomenální svíčkovou, že se ještě teď olizujeme až za ušima. Po poledním klidu vypukl další úsek táborové hry – tak jako děti v  Maharalu, musely oddíly sledovat stopy až k ukrytému pokladu. V něm všichni našli tady tolik žádané sladkosti.

Po svačině si všechny týmy nalezly své klidné místečko k rozdělání ohně a přípravy večeře vlastními silami. Všechna vybíravost v jídle byla náhle ta tam. A všichni si svá dílka pochvalovali. A nebyly to večeře ledajaké- nad ohništi vznikali těstovinový salát, placky, směsi masa a zeleniny v alobalu i špízy.

Snad poprvé nás při večerním nástupu přepadla tma a tak se spousta čistých kousků prádla už svým majitelům nezdála. Taky postrádáme jedny růžové kraťásky Rosie M., snad nám bude odpuštěno. Pár hrdinných teenagerů zase připravilo spaní pod širákem, kam se jim vetřelo k jejich nelibosti i několik menších vytrvalých. Všichni usínali nádherně zmoženi a unaveni. Až na tři vedoucí, kteří chystali překvapení na další den…už se zase těšíme.

S táborovým pozdravem posledních dnů zdraví Darina

Den 9

Drazí táborníci, kamarádi a rodičové.

Dnešní ráno jsme zahájili počasí navzdory rozcvičkou v holinkách.  Sluníčko po včerejší bouřce žhnulo jako divé. A jak jsme to včera zvládli? Vítr nás všechny vyděsil a tak jsme prťousky a pak i ty větší přestěhovali do jídelny. Dvě noční bojovky za sebou jsou dobrý výkon, ne? Nakonec bouřka nebyla tak velká, jak to vypadalo.

Dopoledne jsme hráli další úsek CETAHu. Vedoucí na vytyčené trase zkoušeli dovednosti našich svěřenců. Čich, chuť, paměť, hmat, hod šiškou na cíl, zdravověda byly jen některé z disciplín. Zatloukání hřebíku se ukázalo jako velmi zapeklitý úkol. Ač někteří zvládli hřebík zatlouct na 4 rány, našli se i tací, kterým ani 90 ran nestačilo.

Odpoledne nás čekala velká zkouška odvahy. Z tábora jsme se vydali do Batelova slézat obrovskou horu. Všichni, i přes velký strach, si odvážně nechali nandat sedák a zkoušeli překonat svůj strach. Janča Fuxie byla první a nejodvážnější. Svým pištěním vyděsila polovinu dětiček, ale nakonec slanila a mohli vyrazit další. Šlo to jako po másle. Prťousek za prťouskem. Ta naše pírečka byla odvážnější než kdejaký velikán natož pak vedoucí. I ti nejmenší se do sedáku posadili. Slanit se ještě neodvážili. Aplaus si však zasloužili. Tolik odvahy jsme od nich ani nečekali.

Nejvíce karambolů se stalo těm největším. Odřené lokty, podřená kolínka to byla daň za odvahu. Nejvíc strachu všem nahnala vedoucí Danča (ano, jsem šikula) a Týnka. Hodit záda hned na úplném vršku, to se všem nepovede.

Domu jsme šli plni zážitků, unavení a šťastní, že si zase brzy odpočineme a naplníme si bříška.

Večeře byla naprosto famózní. Páni kuchaři se vytáhli. Nasmažili snad milion bramboráků. Ještě teď se oblizujeme.

Déšť opět překazil naše plány. Koukli jsme na Šmoulíky a pak mohla následovat ohňová show od Novus Origo. Koukali jsme s otevřenou pusou a nemohli uvěřit svým očím. „Vás ten oheň nepálí? Jak to děláte? Týýjo.„ Myslím, že tyhle otázky se nerojily jen v mé hlavě.

Více zážitků se do jednoho dne už nevešlo. Trošku zmoklí a zmrzlí jsme se zamumlali do spacáčků, přioblekli mikču a tepláky a spali jako dudci.

Táboření zdar. Za všechny se loučí vedoucí Kamenů, Danča.l

Den 8

Nazdárek, opět Vám přinášíme žhavé zpravodajství.

Dnešní den nám začal docela v poklidu. Ráno zpívali ptáčci a svítilo sluníčko. Dnes jsme vstávali až v devět hodin, a to proto, že jsme šli včera pozdě spát kvůli noční hře. Rozcvičku jsme dnešní den vypustili. Udělali jsme si pouze ranní nástup, kde jsme si všichni společně učesali vlasy. Jelikož odpoledne se blížily návštěvy, tak aby nám to slušelo. K snídani jsme měli zaječí bobky. Původní verze byla, že si je půjdeme posbírat do lesa. Letos je však nějaká bobková neúroda, tak jsme se museli spokojit s čokoládovými kuličkami v mléce.

Po snídani jsme se vrhli na úklid tábora a stanů, aby se rodiče nevyděsili. Po úklidu jsme šli pro děti připravovat hry s vodou. Při nošení vody, jsme začali za Martinkou blbnout a začali jsme po sobě cákat. Postupně se přidávali další, až se nakonec políval celý tábor. Vodní hrátky se postupně z tábora přesunuly k rybníku. Po vodních hrátkách byl oběd. Netrvalo dlouho a začali se sjíždět první návštěvy. Pro návštěvy jsme připravili ukázku dílniček, které jsme už jednou měli. Vystoupily instruktorka Týny a komparzistka Janča Fuxová, které nám zatančily orientální tanec s křídly ISIS. Děvčata za vystoupení sklidila velký aplaus.  Návštěvy dovezly spoustu buchet, bábovek a dalších vynikajících věcí. A za to jim děkujeme. A nebojte se, že jsme si je nechaly pro sebe. Sice jsme to měly v plánu, ale nakonec jsme to dali dětem jako svačinu, a všichni si náramně pošmákli. Postupem času odjely návštěvy, až tu zůstal zase jenom filmový štáb. Den utekl docela rychle a byl čas ne večeři. Po nástupu si komparz vyloudil DISKO TRISKO. Večer všichni zalehli do postele a byli rádi, že šli spát. Dnešní sluneční den byl velmi náročný.

A tak dobrou noc. Mějte se hezky, a zítra se zase těšte na další zpravodajství. S pozdravem Tom

Den 7

Dobré ránko, zpravodajství ze včerejšího dne se mi zase pozdrželo, ale co, stejně se s některými z Vás už odpoledne uvidíme.

Budíček nás probouzel s pláštěnkou. Venca nás řádně rozpohyboval, jakoby tušil, jak náročný den nás čeká. Bodů totiž bylo rozdáno, až se filmové pásy nestíhaly otáčet. Hned ráno jsme se seznámili s prací animátorů na filmu Hledá se Nemo a následovaly soutěžní úkoly rybičky Doreen. Bylo jich sedm a každý člen měl na bedrech splnění jednoho z nich. První museli v lavoru s vodou vylovit bez pomoci rukou píšťalku a zapískat, druhý přenést misku s vodou na zádech v určitém úseku, třetí úkol plnili hned tři děti z každého týmu – museli naplnit lahev polévkovými lžícemi. Na čtvrtý úkol oddíly přidělily největší žíznivce – museli vypít co nejrychleji půllitr vody. Ti s největšími plícemi a kupodivu to byli samí kluci, museli co nejdéle foukat brčkem do vody bubliny. Naplnit kelímek vodou za pomoci stříkací pistole nebylo nic snadného. A poslední úkol byl čistě sportovní – přeplavat okolo bójky.

Hned po obědě přijeli členové kostýmové organizace Rebel legion, což jsou fanoušci Starwars – Hvězdných válek. Pověděli nám něco o své organizaci i o vzniku filmů G. Lucase. Byli samozřejmě v kostýmech a připravili nám soutěže pro menší děti – průlez stíhačkou, střelbu na vojáka impéria, poznávačku postav a sejmutí Hvězdy smrti světelným mečem. Tři největší z každého týmu měli úkol nejtěžší a klobouk dolů, jak se s ním poprali. Na šesti dost vzdálených místech byly ukryty kousky mapy, které museli získat, poskládat a získat ukrytou schránku. Naběhali pěkných pár kiláků. Přátelům z Rebel legion velké ĎÍKY!!!

 Protože ani po odjezdu Rebel legion nedocházely síly, byla vyhlášena noční hra. Hned jak v lese nastala dostatečná tma, byly postupně všechny oddíly vyslány na vyznačené území , na jehož konci zjistily, které “ kouzlo“ bylo přiděleno právě jim. Cestou zpět museli děti i s vedoucími vysbírat co nejvíce papírových ústřižků přiděleného tvaru. Noční hru zpestřil neplánovaně i pro nás organizátory Honza Houček, který zakopl a užil si tak i výlet do Jihlavy se zlomenou rukou. Ale máme ho zadlahovaného zpět, i když jsme nabízeli, jestli chce odvézt domů. Toho si velmi vážím, a je to fakt borec!!!

Snad jsem vystihla to zásadní ze včerejšího dne a teď už jen pár poznámek k dnešnímu odpoledni. Pokud za dětmi přijedete, berte ohled na delší odloučení a tak nebuďte překvapeni, že už děti začínají smutnit. Čeká je za těch pár dní spousta dalších soutěží a atrakcí – Vánoce, ohňová show, slaňování a hlavně předávání Oskarů –a to určitě stojí zato.

Mějte se. Zdraví Darina