Úterní ráno nás probouzelo sluníčkem, jakoby včerejší déšť a
bouření ani nebylo. Kvůli včerejšímu ponocování byl budíček až na devátou
hodinu. Všude ale bylo pěkně zamokřeno, tak jsme využili času k dokončení všech
dílniček. Byla to opravdu poslední šance k dělání růží, píchátek do
květináčů a šperků pro maminky. Uprostřed usilovné práce se zjevila v táboře ne
příliš oblíbená návštěva – kontrolor z krajské hygieny. Naštěstí vše bylo v pořádku
a tak s námi probral přečkané deště, možnosti dodržování pravidel na více
přírodních základnách. UUUUfffff, to mi spadl kámen ze srdce. Potom část
vedoucích vytvořila dětem fiktivní zprávu KHS o zrušení tábora, aby konečně
dosáhli pořádného úklidu, ale bez valného úspěchu.
K obědu Karel s Honzou, spolu se Starou paní v zádech, vytvořili
fenomenální svíčkovou, že se ještě teď olizujeme až za ušima. Po poledním klidu
vypukl další úsek táborové hry – tak jako děti v Maharalu, musely oddíly
sledovat stopy až k ukrytému pokladu. V něm všichni našli tady tolik
žádané sladkosti.
Po svačině si všechny týmy nalezly své klidné místečko k rozdělání
ohně a přípravy večeře vlastními silami. Všechna vybíravost v jídle byla
náhle ta tam. A všichni si svá dílka pochvalovali. A nebyly to večeře ledajaké-
nad ohništi vznikali těstovinový salát, placky, směsi masa a zeleniny v alobalu
i špízy.
Snad poprvé nás při večerním nástupu přepadla tma a tak se
spousta čistých kousků prádla už svým majitelům nezdála. Taky postrádáme jedny
růžové kraťásky Rosie M., snad nám bude odpuštěno. Pár hrdinných teenagerů zase
připravilo spaní pod širákem, kam se jim vetřelo k jejich nelibosti i
několik menších vytrvalých. Všichni usínali nádherně zmoženi a unaveni. Až na
tři vedoucí, kteří chystali překvapení na další den…už se zase těšíme.
S táborovým pozdravem posledních dnů zdraví Darina
Žádné komentáře:
Okomentovat