Nazdáj jodičovstvo,

Ráno jsme zahájili s pokřikem „Slunce zůstaň s námi, dešti odejdi“. Bohužel to nebylo moc platné a počasí nás brzy zahnalo do klubovny. Dnešní úkol zněl „Stvořte ideálního člověka“ a tak celý tým byl takřka jako jeden muž. Tento „muž“ byl prozkoušen v mnoha ohledech. Odvaha, rovnováha, hbitost, síla postřeh ani zručnost našim stvořitelům nechyběla. A tak byl úkol splněn. Pak už nás chytla za nos vůně oběda, která nás přinutila škemrat u okýnka kuchyně ať už je konečně výdej. Smažený květák s bramborem naplnil naše bříška takovým způsobem, že jsme se z jídelny kutálely. Deštivé odpoledne jsme strávili v klubovně při hraní společenských her, zpívání písniček a promítání filmu v našem táborovém kině.

Musím také napsat že náš nejchytřejší Karel 7 vymyslel úžasný zlepšovák našeho rozbláceného tábora. Od jídelny ke kuchyni, umývárnám, ke stanům i toaletám vedou mosty z podsad od stanů (né těch potřebných k našemu bydlení J ), abychom se nemuseli brodit blátem. Hned tak vznikly frekventované křižovatky, které postrádaly semafory, to snad příště dovedeme k dokonalosti.. J A nakonec jedna úsměvná událost jednoho čistotného děvčátka, které hned po koupeli přebíhalo tábor bosky. Nevěřili jsme svým očím a po sléze ani uším, když nám tuto událost vysvětlovala. Zkrátka nechtěla si zašpinit nožičky tím, že by vlezla do špinavých ponožek a raději bosá přeběhla do stanu. J

Za tým JAHAMAKDAK ToKa zdraví ŠtěKačka a Momík J